10. Omluva & Výlet

11. července 2009 v 17:49 | Izzy Mary |  • Jeden život nestačí •

Ahojky, jedna z krátkých kapitolek, zato ta další bude dlouhá...
Příjemné čtení a hezké prázdniny :-D

10. OMLUVA & VÝLET

Vypráví Edward
Alice se mýlí. Já k Belle nic necítím, ale má pravdu v tom, že zabití toho pitomce bych si všechny popudil. Běžel jsem na svou louku. Tam jsem ucítil velice známou, lahodnou vůni. Co by tady dělala Bella? Neměl jsem chuť nad ničím přemýšlet. Moje mysl musela na chvíli vypnout, na nic nemyslet, nic nedělat. Připadal jsem si jako cvok, zralý do blázince. Tenhle týden patřil k těm nejtěžším v mé existenci.

Lehl jsem si na sleženou trávu a díval se na jasně zářící hvězdy. Konečně jsem se cítil svobodně. Žádné myšlenky mě neotravovaly, nebyl tu nikdo, kdo by mě jakýkoliv způsobem vyrušoval. Zavřel jsem oči a vnímal jen vůni okolo mě.

Když se mé oči otevřely, bylo už ráno. Na některých místech dokonce prosakovalo slunce skrz mraky.

Uslyšel jsem rychle se blížící myšlenky. Byla to Tanya. Ta poslední bytost, se kterou bych chtěl mluvit.
"Edwarde, chtěla jsem se ti omluvit za to, co jsem udělala, ale oba víme, že to vyprovokovala ona-"
"Ne, to teda nevím. Promiň Tanyo, ale já ti nevěřím. Upřímně nemůžu přijít na to, co se z tebe stalo." Zamračila se a oči jí začaly jiskřit nenávistí.
"Tak já ti povím, co se ze mě stalo. Tohle si ze mě udělal ty! To tvoje věčné odmítání." V jejím hlase byla strašná nenávist. Možná ještě větší než jako jsem cítil já.
"Nikdy jsem ti nedával naději, to tě vážně nenapadlo, aby sis našla jinou posedlost?! Pochopil bych, kdyby jsi cítila lásku, ale ty se jenom nemůžeš smířit s tím že ti jednou někdo řekl ne!"

Pouze na pár vteřin si Tanya nehlídala myšlenky v tom záchvatu zuřivosti a já viděl všechny její chmurně závistivé myšlenky. Bylo mi jí skoro líto. Chápal bych, kdyby jí vadilo, že by byla Bella s Williamem, normální sesterská žárlivost. Ale že kvůli její pýše by ublížila ostatním, například Belle, která si to nezaslouží jen kvůli mě, to mi nešlo na rozum.
"Pochop mě, líbíš se mi už od první chvíle, co jsem tě spatřila, ale teď se motáš jen okolo té hloupé děvky!"
"Tanyo, myslím, že by jste se s námi měli stýkat méně často, především ty a já." A samozřejmě ten tvůj pitomej bratr, domyslel jsem si...
"Už musím jít, jedeme na ten lovecký výlet..." Rozběhl jsem se domů, kde to opravdu žilo. Alice pobíhala po domě a všechny řídila.
"Bože Bello, v tomhle nemůžeš jet, vypadáš jako kovboj... Na, tady máš, obleč si to." Podávala jí modré tílko a k tomu nějakou sukni.
"A obléknout se už můžu sama?!" zeptala se Bella se zjevným sarkasmem.
"Pro tentokrát to budeš muset zvládnout sama, zrovna nestíhám... Pak za tebou přijdu." Bella se zhrozila a odběhla do pokoje. Emmett si mě všiml jak stojím mezi dveřmi a koukám na ten mumraj.
"Zdarec brácha, kde ses pořád? Alice nás taky dohání k šílenství a ty tady nejsi..." Emmett a ten jeho věčný optimismus, někdy mi leze na nervy... jako ostatně každému. Ale nikdy bych jinýho bráchu nechtěl.
"Klidně bych si to s tebou vyměnil, byla za mnou Tanya a naprosto v pohodě mi lhala do očí..."
"Jej, tak to ti nezávidím..."

Sedl jsem si do křesla a jen sledoval ten povyk v domě.

Konečně se všichni přichystali, a tak jsem se šel převléct. Nasedl jsem do svého auta a ke mně si sedla Alice s Jazzem a překvapivě i Bella. Zřejmě ne dobrovolně, protože ji Alice tahala za rukáv od mikiny, kterou jí vrazila do ruky ve dveřích.

Snad mi odpustila, jak jsem se včera choval, ale překvapivě to za celé ráno nikdo nekomentoval. Najednou se otevřely dveře a do mého milovaného autíčka si sedl - na místo spolujezdce - ten namyšlenej frajírek (pro ty, kdo netuší kdo je namyšlenej frajíre= William).

Sice toho kluka nenávidím, ale někoho mi hrozně připomíná...

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Klik

Klik 100% (48)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama