15. Ty zpropadené myšlenky

23. července 2009 v 13:26 | Izzy Mary |  • Jeden život nestačí •

Další kapča je tu, užijte si jí... :-D
Jinak upozorňuji, kvůli nedostatku času a nálady sem budou články přibývat cca. každé tři dny. Budu se snažit toho napsat co nejvíc, aby jste nebyli ochuzeni a pravidelnou dávku nudy (v podobě mé povídky :-D) v době mé absence... Hezké čtení :-D

15. TY ZPROPADENÉ MYŠLENKY

Vypráví Edward
Dneska to bude už podruhé, co jsem se s Bellou srazil, lépe řečeno se o mně zastavila... Prostě jsem to nemohl vydržet, a tak jsem se nekontrolovatelně začal smát. Když se na mě Bella podívala s tím svým roztomilým provinilým pohledem, začal jsem se smát ještě víc. Ale bohužel jen do té doby než ke mně dolehly myšlenky mé rodiny. Esme s Carlislem vůbec nevěděli co mi přišlo tak moc vtipné. Rosalii to bylo vcelku jedno, ale Emmett měl takové skryté-neskryté narážky na můj "imaginární" vztah s Bellou. Alice se probírala svými nedávnými vizemi, kde se s Bellou držím za ruce a Jasper se mi snažil poslat velice sdílné pocity...

Moji veselou náladu změnili na vztek. Co je komu do toho v mém osobním životě se prostě všichni musí angažovat. Pustil jsem Bellu, zavrávorala, ale neupadla. Vyběhl jsem z domu (už zase) a šel na mou oblíbenou louku. Měsíc se tlumeně odrážel od mé mramorové kožky. Zavřel jsem očí a zaposlouchal se do nočního vánku, který mi přivál lidskou vůni. Zaslechl jsem za sebou tiché kroky, přibližující se mým směrem. Otevřel jsem očí a uviděl nad sebou skloněnou Bellu. Nehýbala se, zřejmě zpracovávala můj udivený výraz. Potom se posadila vedle mě a promluvila:

"Promiň, říkali, abych sem nechodila, že chceš být teď sám, ale nechápu to. Asi by mě taky štvalo, kdybych musela pořád někoho chytat, ale to ti to je tak nepříjemné, že nemůžeš být se mnou v jednom domě?" Tohle mě docela zarazilo, nenapadlo by mě, že by to svedla na sebe...
"Co? Ne, ne.... to bylo kvůli Emmettovi a Alici...oni si myslí něco..." Vůbec jsem nevěděl, jak jí to mám vysvětlit... Jo, moji sourozenci se nás snaží dát dohromady... to by určitě prolomilo ledy...
"To je fuk. Opravdu to nemá s tebou nic společného," snažil jsem se jí přesvědčit, ale zjevně tomu moc nevěřila. Povzdychla si, pak pokračovala.
"Tak mi to vysvětli, třeba bych tomu mohla nějak pomoct."
"To si nemyslím, tohle si musím vyřídit sám. Promiň, že jsem se choval tak divně, ale poslední dobou je toho na mě moc," přiznal jsem.
"Pravda. Nejdřív můj příjezd, pak to s Tanyou..."
"Jo, Tanya. Za tu se vážně ještě jednou omlouvám. Ona si zřejmě ani neuvědomuje, co udělala. Ale stejně pořád nevím, proč tě napadla?" V jejích myšlenkách nebylo ani stopy po vysvětlení.
"Podle mě je to v tom, že si myslí, že-" slova se jí nějak zadrhávala v krku. "že my dva něco spolu.. máme." Dodala téměř neslyšně.
"Aha, to nenapadlo." Jistě, že mě to napadlo, kvůli Alici jsem o tom přemýšlel pořád...

Ještě chvíli jsme tam mlčky seděli, ale pak se Bella zvedla a pomalu odcházela.
"Tak jo, já už půjdu zpátky, je mi trochu zima." Viděl jsem, jak se červená... lhala. Zřejmě se chtěla vyhnout té trapné situaci, které by s jistotou nastala, kdyby se ještě déle zdržela.

Když jsem se vrátil, už se rozednívalo. Neměl jsem sebemenší chuť jet do školy, ale přece jen nechat Bellu napospas Tanye... to nepřipadá v úvahu.

Ostatní už odjeli, tak jsem se proběhl. Celá moje rodinka už byla na školním parkovišti, nebylo těžké se připojit k už tak velké skupince.
"Kde jsi byl brácho?" Emmett měl zase dobrou náladu, bylo to poznat...
"Trošku jsem se zapomněl. To ti ale Alice určitě řekla nebo ne?" Alice vůbec nevnímala... měla vizi, jenž vůbec nic jsem neviděl, byla tam jen tma nic víc.
"Co to je, Alice?" zeptal jsem se zmaten tou tmou.
"Co, vždyť je to úplně jasné. To je-"
"Jenže já nic nevidím!" Bella se začervenala.
"Promiňte," řekla. "Zkouším experimentovat se svou schopností..."
"Tak toho nech, nevidím její vizi!" To jsem trochu přehnal, Alice se na mě vražedně podívala, ale pak se usmála a řekla: "Víš, bráško, tuhle vizi bys stejně nechtěl vidět..."
"O čem to-"
"Jé, to už je hodin..." přerušila mě moje malá sestřička. Podívala se na hodinky na levé ruce, akorát si nevšimla, že žádné hodinky na ruce nemá... Omluvně se usmála. "Chybička se vloudila..."

Najednou Emmett vykřikl: "Co kdybychom uspořádali mejdan!" Alice radostně poskočila.
"To je skvělý nápad, bráško. Beru si na starost přípravy, vy ostatní pozvěte naše spolužáky a né, že to spackáte!" pohrozila nám. Ach ta Alice, nikdy se nemění...

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lenča ♥SB♥ Lenča ♥SB♥ | Web | 23. července 2009 v 17:06 | Reagovat

to je zajímavý neka to bylo super

2 Alice Alice | Web | 23. července 2009 v 19:45 | Reagovat

moc hezký díl (tleskám)

3 Izzy Mary Izzy Mary | Web | 23. července 2009 v 21:31 | Reagovat

Děkuju :-D

4 Adioma Adioma | Web | 26. července 2009 v 10:35 | Reagovat

nádhera, nechtěla bys spřátelit blogy?? jestli jo tak mi písni na ten můj

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama