28. Ach ne všichni už šílí, dokonce i já

12. srpna 2009 v 13:19 | Izzy Mary |  • Jeden život nestačí •

Zase přidávám další díl... upozorňuji povídka má asi okolo 33 dílů asi... takže už pomalu finišuju... ale slibuju, že se pak budu věnovat Smrti za život a vymyslím něco úplně zbrusu nového :-D
A tahle kapitolka je moje úplně nejoblíbenější, tak si ji užijte :-D

28. ACH NE VŠICHNI UŽ ŠÍLÍ, DOKONCE I JÁ


Vypráví Isabella
...Zdál se mi sen. Byla jsem v domě Cullenů, byli tam všichni. Seděla jsem vedle Edwarda a Emmetta. Pak chtěl Edward někam jít, ale já ho prosila, aby zůstal. Pak se ten sen najednou rozplynul, ale znova se ráno vrátil. Někdo zaťukal na dveře. Šla jsem otevřít. Tam vedle sebe stála Tanya a Wanessa. Za mnou se objevil Edward. Obě k němu napřáhly ruku a on si s nimi propletl prsty a odcházel s nimi ven někam do neznáma...

"Néééé!!" Probudila jsem se.
"No tak, nic se nestalo, byl to jen sen..." nade mnou se skláněl Edward.
"Ne probuďte mě. Už tu noční můru nechci zažít...ne." Ta podobizna Edwarda se na mě začala mračit. Pak naštvaně řekla:
"No ti teda pěkně děkuju, já si tady říkám, kdo tě tak straší a ty máš noční můru zrovna o mně..."

Ta podobizna byla divná. Začala jsem křičet:
"Kde jdou? Hm, no tak kdes je schoval? Ve skříni, nebo pod postel? Někde tady musí být..." přehrabovala jsem se ve skříni, pak ve školní tašce, ale nikde nebyly. Kde jen můžou být? Vždyť jsou to dvě ženský... do tašky by se nevešly...
"Kdo? Koho hledáš?" Ptala se mě ta podobizna.
"Jako bys to nevěděla, ty podobizno jedna..!" Seběhla jsem dolů a hledala v kuchyni, ve spižírně a pak mě to napadlo... Budou venku! Vyběhla jsem bosá a jen v pyžamu do ranního deště. Za mnou se ozvalo..
"Tak dost!" Někdo mě vzal za pas a tahal zpátky do domu... No jistě, byla to Edwardova podobizna, jak jinak. Pak za mnou podobizna Alexe zavřela dveře. Chtěla jsem se vytrhnout té podobizně Edwarda, ale byla moc silná. Posadily mě ty podobizny na pohovku.

"O čem to tady mluvíš, Bello?" zeptala se podobizna Edwarda.
"S tebou mluvit nebudu! Přiveď mi podobiznu Emmetta!" Podobizna Edwarda se podívala na podobiznu Alexe. Tak pak promluvila:
"Hej, Plyšáku, už nejsi ve snu. Už ses probudila..."
"Jo? a co dělala u mě v pokoji ON?" ukázala jsem na podobiznu Edwarda.
"No jo, to by mě taky zajímalo, brácho..." obořila se na něj podobizna Alexe.
"Já, já nevim," řekla "už musim jít, uvidíme se ve škole..." poznamenal a odešel.
"Takže to není sen?"
"Ne sestři, není..." Přikývla jsem a šla se nachystat do školy...

Do školy jsem dorazila až mezi posledními. První hodina byla nudná... možná proto, že mi za tu jednu hodinu přišlo nejméně patnáct pozvání na rande. O přestávce jsem se připravovala na italštinu. Nevěděla jsem, jestli tam bude někdo známý... Na chodbě jsem potkala Alici.
"Ahojky," usmívala se na mě.
"Dobrá nálada?"
"Jo. Viděla jsem to ráno, co se stalo... Byla to vážně legrace... a měla jsi vidět Edwarda, jak se tvářil, když jsi vyběhla bosa a v pyžamu ven do toho deště a hledala Tanyu..." Právě okolo nás prošla "bloncka" určitě náš rozhovor slyšela...

Alice se opět uchichtla. Naklonila se ke mně tak, abych následující slova slyšela jen já.
"Musím ti říct, že italštinu máš s Edwardem a "blonckou"... Už musím na geografii, měj se..." a už byla pryč. A já se připravila na nadcházející hodinu...

Vypráví Edward
Sedl jsem se na italštině do poslední lavice, ostatně jako vždy. Další hodina, kterou mám s Wanessou... no bezva. Pořád se na mě otáčela - proč musí sedět přímo přede mnou... - bylo to k nevydržení...

Po zazvonění spolu s učitelkou do třídy vstoupila... jak bych to jen řekl... podobizna mé kamarádky. Nevím, jak se k ní mám chovat, co jí říct...
"Slečno sedněte si tady vedle Edwarda, mohl by vás spoustu věcí naučit, jeho italština je výtečná..." pobídla ji učitelka.
"O tom pochybuju," zabručela si pod nos, ale bez námitek si přisedla.
"Už víš o tom večírku?" náhle ze mě vypadlo.
"O jakém večírku?"
"Takže nevíš... Alice pořádá večírek." uvedl jsem věci na pravou míru.
"Aha..." víc k tomu neřekla. Chvilku bylo ticho, ale pak se otočila a spustila:
"Hele promiň za to ráno, ale já byla zmatená..." vypadala strašně roztomile, nešlo udržet neutrální masku, musel jsem se usmát. Čekala až něco řeknu, nezklamal jsem.

"A proto jsi na mě křičela Pust mě podobizno Edwarda! To bylo vážně něco. Ale řekni mi, koho jsi hledala v té skříni, batohu a pak v tom dešti?"
"Oh bože, připadám si jako blázen..." rukou si zakryla obličej, ale i přes to jsem viděl její rudé tváře.
"Ale ještě jsi mi neodpověděla, koho jsi hledala?" Bylo vidět, že se chce vyhnout odpovědi, ale já to nutně potřeboval vědět..
"Tak dobře, hledala jsem tam Tanyu a Wanessu," švihla rukou k Wanesse, která na nás zírala s otevřenou pusou. Co to proboha dělají? Proč by mě hledala v tašce a jak to, že se s ním dnes ráno bavila... Hodila po Belle vražedný pohled, ale ona si toho nevšímala.
"Můžu se ještě na něco zeptat?" vyzvídal jsem.
"Do toho."
"Proč jsi chtěla mluvit jedině s Emmettem?"
"No, protože jsem byla na tebe naštvaná...!"
"Co jsem provedl?" zeptal jsem se nevinně.
"To ti nepovím," trvala si na svém.
"No táák, řekni mi to Plyšáku..." Při tom slově jsem se uchichtl. Wanessa málem dostala infarkt a Bella taky. Zhrozila se.
"Jak-" nedokončila větu.
"Tvůj bratr je drbna, to jsi nevěděla? A to ani nemluvím o Tess... U vás doma mají i stěny uši." Trochu se zarazila.
"Odkud se znáš s mou sestrou?"
"Prvně jsem ji viděl, tenkrát když přišla i s Alexem a pak jsem ji přeci vezl na letiště..."
"To mi ani nepřipomínej. Já jí prosila, aby něco udělala, aby něco řekla a ona NIC! Mám hroznou sestru!" přikývl jsem.
"No tak moment! Co jsi řekl Willovi, aby udělal to, co udělal?" Nevěděl jsem, jestli bych jí to měl říct. Možná to vezmu jen okrajově.
"Hele William chtěl Tess, Tess zase Williama. Já umím tahat za nitky, slovo dalo slovo a on pak řekl, abych mu ji přivezl... a zbytek už znáš." Zamračila se. Zjevně se jí to moc nelíbilo.
"Co ti za to slíbil?" Udeřila na slabé místo.
"To je jenom mezi náma bráchama..."
"Hele já si to pamatuju, nejdřív jste se chtěli zabít, a pak se hned bratříčkujete? To nedává smysl... ne ne chci to vědět."
"Kompromis: Já ti řeknu, co se tenkrát stalo ale ty mi na oplátku řekneš ten sen. A celý dopodrobna, jasný?!" přikývla a já pokračoval.
"A taky chci vědět, proč ses mě v noci držela jak klíště..." Bella i Wanessa se zajíkly. Kruci, úplně jsem na ni zapomněl.

Trochu jsem se předklonil a zasyčel na ni:
"Nemáš poslouchat cizí rozhovory!" Pak se moje pozornost stočila opět k mé sousedce. Chtěla se z toho vymluvit.
"Tys tam totiž neměl co dělat!"
"Na mě to nesváděj. Já se jenom nudil. Jen jsem tě odnesl nahoru a chtěl jít za klukama a pak-" přerušila můj výklad.
"Za klukama?"
"Jo, šli oslavit svou ztřeštěnost, tak zašli na medvěda...." tvářila se dotčeně, ale potlačovala smích...
"Jako by tě ubylo. Ty stejnak medvědy nerad, tak proč ti to tak vadí," vyčítala mi. Jak ví, že jí medvědy nerad? No, občas si dám, ale...
"To máš pravdu," přikývl jsem.

Zazvonilo. Ale než někdo stačil vůbec odejít, do třídy se vřítila Alice a zavřela za sebou dveře.
"Lidi, poslouchejte!" všichni zmlkli. Alice se pousmála a pokračovala.
"V sobotu bude večírek, jste všichni srdečně zváni, doufám, že přijdete." Do toho jsme s Bellou začali nastejno:
"Hele Alice, promiň, ale už mám něco s Tess..." tvrdila Bella.
"Jo a já mám naplánováno výlet do hor s Alexem... takže-" Alice nás utla zdviženým ukazovákem.
"Pro váš dva to pozvání neplatí. To je samozřejmost, že právě vy dva tam budete. Bello, Tess je stále v Indii a Edwarde, Aex se mi sám nabídl, že mi pomůže s přípravami, takže marná snaha...."
"Nesnáším tvou sestru..." zasyčela Bella mým směrem.
Alice se zastavila v půli cesty a jen řekla:
"Vy oba mě máte moc rádi, protože jsem ta, co drží vaše tajemství. A navíc mě máte rádi jen tak..." a odešla.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 gaudi gaudi | 12. srpna 2009 v 15:09 | Reagovat

táák moja podobizna hovorí, že toto bol úúplne úúúžasný dielik!!!:DDDD

2 Adioma Adioma | Web | 12. srpna 2009 v 16:53 | Reagovat

zítra bude pokráčko, vid´?? nádherný dílek

3 Izzy Mary Izzy Mary | Web | 12. srpna 2009 v 17:18 | Reagovat

Samozřejmě, že bude zítra pokráčko :-D

4 Lenča Lenča | Web | 13. srpna 2009 v 16:21 | Reagovat

ok čekam čekám a ono pořád nic CHCI POKRAČOVÁNÍ!!!!!!

5 Alice Alice | Web | 15. srpna 2009 v 11:20 | Reagovat

slvělý dialog..=D
ale při hodině by je všichni slyšeli

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama