13. Když se daří, tak se daří

6. září 2009 v 14:49 | Izzy Mary |  • Evil Angel •

Ahojky... celý týden jsem neměla ne blog vůbec čas a tak mě napadlo, že bych si váš čtenáře mohla usmířit další kapitolkou... :-D

Tuhle kapitolku bych moc chtěla věnovat mojí kamarádce Sabince, která mi s touhle kapitolkou moc pomohla... No jo, ale tahle kapitolka není nijak dějová... prostě jen takový můj myšlenkový pochod. Musela jsem ještě něco napsat, protože další kapitola ponese název Ano, či ne? Tak už se rozhodni a bude (podle mého) dost zlomová... Už se trošku přesuneme do další dějové linie a tak už jsem radši ticho a nechám vás pěkně číst :-D

13. KDYŽ SE DAŘÍ, TAK SE DAŘÍ

Jistého přítele poznáš v nejisté době... (Cicero)

Vyprávím já (nezaujatý pozorovatel)
Alice byla stále nespokojena s bratrovou odpovědí. Moc toužila poznat svou novou kamarádku, která byla bůhví kde. Chtěla se dozvědět to velké tajemství, na které nemohla přijít. To tajemství zahalující jejich dům.

Zato její bratr se naopak snažil jí vše neprozradit. Tak rád by se jí svěřil, chtěl jí vše říct, ale slíbil mlčet... avšak nebyl jediný, kdo toto tajemství skrýval. Ano, také Mary se musela přetvařovat stejně tak jako Johny... doktor Jonathan Barry.

"Hádej co?!" zakřičela Alice na celý zámek. "Přijede Johny!" zahučela. To potěšilo především bratra bručouna.
"A kdy se sem náš mistr dostaví?" vyptával se Emmett.
"Za pár dní..." oznámila Alice. Jenže to nebylo vše, co viděla. Spatřila něco, co nikdo jiný ani netušil a to to, že se brzy opět setká se svou nově objevenou nejlepší kamarádkou. Netušila, co jí k tomuto rozhodnutí dovede, ale to už měla od Alice zařízený pokoj...

A Isabella se pořád jen hádala se Simonem. Dokoce se i jednou utrhla na paní Hoffovou... samozřejmě, že šlo o Simona... opět. Pomalu toho začínala mít dost. Rozhodla se, že by se se Simonem neměli na nějaký čas vídat.

Isabella se tajně na pár dní vydala do Itálie špehovat svou rodinu. Opět spatřila svého otce, kterého tolik milovala...

Po Isabellině narození se její matka ztratila z povrchu zemského. Aro po ní okamžitě vyhlásil pátrání, avšak po pár letech našli Elizabetin přívěsek spolu s hromádkou popela... Isabella svému otci nikdy neodpustila, že se znovu oženil. Sarrah byla pyšná a Michael s Rouge byli ještě horší... Strach o jejich bezpečí nedávalo ubohé Sarrah "spát". Bála se především Isabelly. To právě Arova biologická dcera mohla být dědičkou trůnu a Sarrah měla obavy, aby jednoho dne nepřijela a trůn si nenárokovala. Ještě štěstí, že to neměla v plánu...

Ale na druhé straně Země Simon zpytoval své svědomí. Jak si mohl nechat utéct ženu svých snů? Odešla od něj kvůli hádkám... bylo mu to tak líto. Musel si ji získat zpátky a to za každou cenu. Rozhodl se pro svou lásku zajet do Itálie a přivést zpátky domů. Nakonec ji našel v jednom hotelu kousek od Volterry...

"Ahoj," tvářila se velice překvapeně.
"Můžeme si promluvit... vevnitř?" Isabella jen kývla na souhlas.
"Poslyš, chtěl jsem se ti omluvit za to, co se za těch pár dnů stalo. Vím, přehnal jsem to, ale už pojeď prosím domů," přemlouval ji. Isabella vlastně ani nevěděla, zda se chce vrátit domů nebo zůstat v hotely a dál tajně špehovat svého otce. Kdyby jen věděl, že se nedaleko něj skrývá jeho milovaná dcera, okamžitě by ji hledal a to Isabella nemohla dopustit, proto přikývla a konečně po dlouhé době objala svého přítele, který ji tak bezmezně věří a miluje...

Jenže láska je někdy slepá a důvěra se také občas přeceňuje. Osud těchto dvou nemusí být šťastný, mohou se minout. Možná, že Simon a Isabella nejsou a nikdy nebudou spřízněné duše. Ale co když ano? I přes všechny ty hádky a neshody mohou být navždy spolu a šťastni. Proč jsou tyto věci ve hvězdách? Proč musíme nadělat spoustu chyb? Ale k čemu vlastně chybujeme? Přeci k tomu, abychom se poučili z předešlých omylů. Jenže někteří z nás si své chyby neuvědomují, a proto... máme právo je soudit? Ne, nemyslím si...

Ani jeden z nich nevěděl, o čem vlastně hovořit... a ani jeden nechtěl mluvit. Oba chtěli chvilku na utřídění myšlenek. Simon byl šťasten, že jede domů společně se svou láskou, ale na druhou stranu nevypadala šťastně.. A taky nebyla. Celou tu dobu se jí stýskalo... ale opravdu jen a jen po Simonovi? Nebyla by radši někde jinde a s někým jiným? Možná, že ano...

"Hm, tak jak ses měla?" nakonec prolomil ticho Simon.
"Chtěla jsem vidět otce, po dlouhé době... jenže jsem ho neviděla," Simon se podivil.
"Proč?"
"Nedostatek odvahy..." přiznala. Simonovi cukaly koutky... vymýšlel různé důvody, ale zrovna, že by neměla odvahu? Ne, to ne...
"Víš... dlouho jsem přemýšlel a... mám pro tebe takové malé překvapení..."

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Klik

Klik 100% (48)

Komentáře

1 Alice Alice | Web | 6. září 2009 v 15:07 | Reagovat

O děkuji...hezká kapitola, mě se líbí

2 Gaudi Gaudi | Web | 6. září 2009 v 15:30 | Reagovat

krásna kapitolka..a ešte viac sa teším  na dalšiu!

3 NikkiR NikkiR | Web | 6. září 2009 v 16:05 | Reagovat

Nádheraa!! jaké překvapení???!! :-)

4 Izzy Mary Izzy Mary | Web | 6. září 2009 v 16:12 | Reagovat

[3]:
Co myslíš tím překvapením? :-D

5 Gabča Gabča | Web | 6. září 2009 v 19:08 | Reagovat

Pááááni!!moc se mi to líbilo..už se nemůžu dočkat další kapitoly..jsem tak nedočkavá..:-D

6 Ell Ell | Web | 6. září 2009 v 20:01 | Reagovat

Konečně jsem se dostala k přečtení téhle kapitoly. krása, ostatně jako vždycky, lae takhle mě, chuďátko malé, napínat? To si snad ani nezasloužím. Další kapitola ještě dneska, co ty na to? Hmm? Hmm? Prosííím!!! ;-)

7 Nikky Nikky | 7. září 2009 v 21:42 | Reagovat

ahojky moc hezká a o des, ani nemluvím [:tired:]  :D  :-D  :-P

8 Izzy Mary Izzy Mary | Web | 9. září 2009 v 21:01 | Reagovat

No jo snad některé z vás potěším novinou, že by se tu ráno měl objevit nový díl...:-D

9 iva iva | 27. září 2009 v 12:35 | Reagovat

hezká kapitolka už se těšim na další :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama