11. Chris?

12. května 2010 v 11:44 | Lenna |  • Černobílý svět •
Černobílý svět


Část XI. Chris?

12.1 2006
Když jsem se ráno probudila, venku bylo opět zataženo. Né že bych si sluníčka ňák užila ale pořád jsem si nemohla připustit, že už nikdy nemohu na slunce. Zkoušela jsem přemýšlet o všech různých věcech. Nakonec mě zasáhla myšlenka na Sofii jak jen jsem jí mohla nechat samotnou? Musí mít o mě strach. Rozhodla jsem se, že jí napíšu další dopis. Porozhlídla jsem se po pokoji a v zásuvce u pracovního stolu jsem našla papír a propisku. Tak jsem začala psát:

milá sofi,
zdravím

a
jen doufám,
že
se
na

moc
nezlobíš. píšu ti abys věděla,
že jsem
v pořádku
doufám,
že
i tobě
je dobře. moje situace
se už zlepšuje
a doufám, že za dva až tři měsíce bych mohla být v pořádku. Do školy tu sice nechodím ale slibuji, že až se vrátím tak vše dohoním. Už budu muset jít tak ještě jednou zdrávím a měj se krásně.

Jediné co jsem nesehnala byla dopisní známka. Složila jsem úhledně dopis a vložila ho do obálky, převlíkla jsem se do jiného oblečení. Sešla jsem dolů do přízemí a zamířila do menšího obýváčku.
"Petere?"Zavolala jsem zlehka a čekala na odezvu. Nic, kde sakra zas může byt možná šel na lov, no to je jedno poohlídnu se tu po té známce. Prohlížela jsem různá šuplata ale nic jsem nenašla. Jak jsem tam tak stála v tom tichu cítila jsem se hrozně sama. Ticho vyrušilo hlasité klepání. Hrozně jsem se lekla proč by Peter klepal?
Rychlým krokem jsem odkráčela ke dveřím a otevřela je. Stála tam menší blondýna s bledou tváří, měla štíhlou postavu a dlouhé nohy. Jakmile jsem otevřela dveře věděla jsem, že je něco špatně většinou mě lidi přitahovali svou krví ale ona? Z ní jsem necítila ani život.
"Přejete si?"Řekla jsem trochu zvýšeným hlasem. Najednou jsem se cítila jako paní domu.
"Jo jasně, já jsem Chris" Pustila tašku na zem
"Je tu někde Peter?"
"Chris? Ale to je blbost. Asi jste tu špatně!" Řekla jsem rázným ale vylekaným hlasem. Peter mi včera říkal, že přijede nějaký Chris ale to je přeci kluk. Chtěla jsem zavřít dveře ale ona je rukou zarazila.
"Ne to teda nejsem…chci vidět Petera" Opět si vzala svou tašku a vytlačila mě ze dveří stoupla si do předsíně a svlíkala si bundu.
"Peter ti neřekl,
že přijedu?" Podívala se na mě a čekala na odpověď.
"Co? Jo jasně řekl mi,
že přijede Chris ale měl to být kluk!" Trochu se na mě zamračila.
"Cože? Tak ses spletla já jsem Christiana"
začala se smát a podala mi ruku
"Jak by se přeci kluk mohl jmenovat Chris?Zeptala se a pořád čekala, že jí podám ruku.
"No přeci Christian" Odpověděla jsem a stála jako přikovaná.
"Jo teď ale už budu holka ok?" Složila ruce a vešla dovnitř. Sice jí znám jenom 5 minut ale už teďka mi bylo proti vůli být sní pod jednou střechou.
"No a kde je Peter?" Zvolala odněkud. V tu chvíli jsem si uvědomila, že pořád svírám dopis pro Sofii. Zavřela jsem dveře které nechala do kořán a šla k ní. Stála uprostřed obýváku a rozhlížela se.
"Kde je můj Pete?"
Ty slova mě bodali přímo u srdce. Co tím myslela její Pete?
"Šel na lov, myslím"
Odpověděla jsem poklesle.
"Opravdu? To jsem ráda." Usmála se na mě a prohlídla si mě.
"A ty si jako kdo?" Řekla přísným hlasem.
"Já jsem Kate" Zkoušela jsem mile odpovědět.
"Jasně, Peter nikdy nevydržel sám. Natož když jsem ho nechala. Vím, že mě opravdu miloval." vzhlídla ke mně "Ale teď když jsem se vrátila. Jsem připravená sním být" V tu chvíli mě zavalila vlna žárlivosti. Peter je přeci semnou, ne oficiálně ale i tak ho mám opravdu hodně ráda. Vůbec jsem nevěděla co říct. Její oči mě probodávali a já se jen bála abych Petera neztratila. Po chvíli trapného ticha jsme obě uslyšely cvaknutí kliky.
Obě jsme se naráz otočily a čekaly kdy Peter vejde do místnosti.
"Ahoj Katy?" Zvolal z předsíně a já se cítila lépe pozdravil mě ne jí. Pak jsem si uvědomila, že o ní neví jak by jí mohl pozdravit. Žaludek se mi svíral a hrozně jsem se bála příštích dvaceti vteřin.
"Promiň musel jsem…" Vešel do dveří a všimnul si Christiny. "něco vyřídit" řekl opravdu potichu. Jeho obličej byl úplně jiný.
"Ach Petere, jak jsem se na tebe těšila" Vykřikla Chris a s rozběhem ho objala. Poté ho zasypala vášnivými polibky. Nemohla jsem se na to dívat a tak jsem vyběhla po schodech do pokoje. Cítila jsem jak se mi do očí vrhají slzy. Ta holka mi ho vzala. Neměla by to být ona která ho políbí ale já. Dopis který byl už dokonale zmuchlaný jsem odhodila za postel a zaplavil mě tichý pláč.
Pochvíli jsem se uklidnila a přestala plakat. Snad nejsem ještě úplně ztracená? Snad mám ještě šanci. Dyť ona ho opustila a to jí miloval. A určitě to je už dávno. Jsem si jistá, že je to upírka. Začala jsem hledat odhozený dopis a snažila se ho narovnat. Bylo to beznadějný tak jsem ho šla přepsat. Poté jsem zas hledala obálku ale nic. Pomateně jsem se rozhlížela po pokoji a hledala obálku. Vtom někdo zaklepal na dveře než jsem stačila něco říct vletěl do pokoje Peter.
"Kate?!" Stál uprostřed dveří a díval se na mě "si v pohodě?" Podíval se na mě a já věděla, že musím zachovat klid.
"Jo jasně…hele nemáš obálku a známku?" Podívala jsem se na něj a v ruce držela dopis.
"Proč?" Řekl a zaraženě na mě díval.
"Chtěla bych poslat Sofii dopis" Zvedla jsem přeložený papír a zamávala mu sním před obličejem.
"O jasně, pak to vyřídím ale nejdřív si chci s tebou promluvit." Podíval se na mě a chytil mě za paži. Jemně mě odtáhl k posteli. Posadila sem se a on hned vedle mě.
"Potřebuješ něco?" Zeptala jsem se a zadívala jsem se do země.
"Víš…to co se stalo tam dole…to jak mě Christina políbila." Nechtěla jsem to znova slyšet tak jsem ho přerušila.
"To je v pohodě…ona miluje tebe ty zas jí. Mě to vysvětlovat nemusíš!" Chtěla jsem se zvednout ale znovu mě chytil za paži a stáhnul mě zpět do sedu.
"Ne já ti to chci vysvětlit." Znovu jsem se usadila.
"Víš Christianu jsem potkal v roce 1875, zamiloval jsem se do ní hned na první pohled tenkrát to bylo ale jiné. Ona pocházela z bohaté rodiny a já byl obyčejný horník. Její rodiče ji nedovolily se scházet s podřadnými lidmi. Ale jednou se jim to vymstilo když pořádali oslavu vtrhli tam upíři a všechny pozabíjeli jen jí nechaly žít jestli se tomu tak dá říkat. Změnili jí a vzali mezi sebe. Když jsem druhý den uslyšel hroznou zprávu, že někdo vyvraždil známou bohatou rodinu byl jsem na dně, moje jediná láska zemřela. To jsem si myslel než mě po pár dnech navštívila a nabídla mi abych sní utekl. Neuvědomil jsem si,
že je to vraždící monstrům a, že to samé chce udělat i mě.
Ještě ten večer mě proměnila. Tenkrát jsem se hrozně změnil moje láska k ní byla ještě větší. Chtěla abych se přidal k jejích vraždícímu kultu ale já prostě nemohl byl jsem sice zlý ale chtěl jsem zabíjet sám ne se někomu
podřizovat. Ikdyž
jsem ji dlouhou dobu přemlouval rozhodla se, že zůstane s kultem. V tu chvíli jsem k ní ztratil veškerou důvěru né, že bych jí přestal milovat. Ale vybrala si nějaký upíry než mě kterému slibovala lásku až na smrt. Po týdnu mě navždy opustila. Myslel jsem si, že moje láska k ní
zeslábne ale nestalo se tak. Byla pořád silná a já jsem byl zoufalý. Svojí zoufalost jsem utápět ve vraždách čím víc jsem zabíjel tím lépe jsem se cítil. Než jsem potkal Roberta ale to je jiný příběh. Pak jsem potkal tebe a já na Christinu zapomněl. Proto jsem tě proměnil věděl jsem, že já tě nikdy neopustím. A to ti slibuji i teď." Poslouchala jsem ho a nevěřícně zírala. Když si oddechl podíval se na mě a já ho objala. Objetí mi opětoval, pochvíli jsem ho políbila na tvář. Jemně mě odtáhnul a podíval se mi do očí. Chtěl mě políbit ale v tom se ozvalo bouchání. Odtrhla jsem se a šla ke dveřím.

Otevřela jsem je a ani mě nepřekvapilo, že za dveřmi stojí Christina.
"Co je?" Zeptala jsem se jí ostře.
"Chtěla bych mluvit s Peterem." Podívala se mi za rameno a usmála se.
"Jasně" Otočila jsem se k Peterovi a kývla hlavou. "Někdo s tebou chce mluvit"
Peter se na mě tázavě podíval a zvedl se, udělala jsem krok dozadu odedveří aby měl volnou cestou. Ještě když kolem mě procházel naklonil se ke mně a do ucha mi pošeptal.
"Nezapomeň co jsem ti řekl"
"Jasně" řekla jsem trochu ironicky a vyšla z pokoje.
"Dojdu si na lov" Podívala jsem se na ně a seběhla ze schodů. V předsíni jsem se začala oblíkat když tam vešel Peter.
"Hlavně si dej pozor na pasti" opřel se o zeď a prohlížel si mě "nechci aby se ti něco stalo"
"Neboj…spíš si sní jdi promluvit" pořád
jsem se oblíkala
"Co jsem zas provedl? Proč se takhle chováš?"
"Proč? Jak se takhle můžeš ptát? Ještě před týdnem jsi mi říkal, že mě miluješ a když jsem ti ukázala nezájem tak se hned vrhneš na ňákou upírku" rozčíleně jsem na něj zaječela.
"Co to říkáš?Jen jsem chtěl být upřímný ale o tebe budu stát pořád a ty to víš. To ty mě pořád nechceš." Okřikl mě mírným tónem
"Jasně a ani chtít nebudu" Zakřičela jsem na něj a vyběhla z chaty. Ještě jsem si všimla, že vyšel taky.
"Hlavně se vrať……prosím" zvolal na mě a pak zašel do chaty.

PETER
Vešel jsem do chaty a bouchnul dveřmi. Vůbec jsem nevěděl co se stalo. Nejdřív mě políbila a pak jí přeskočilo a řekla, že je mezi námi konec.
Vešel jsem do obýváku kde stála Christina. Byla tak … tak jiná. Pořád z ní vyzařovala krása.
"Tak …"
přistoupila ke mně
"konečně sami" objala mě rukama kolem krku. Byl jsem pořád roztržitý kvůli Kate takže jsem si neuvědomil, že se mě Chris chystá políbit.
Až když jsem ucítil její chladné rty na svým odtrhnul jsem ji.
"Christino! Nech toho jo?" sundal jsem její ruce z mých ramennou "Jasně jsem ti řekl, že mezi námi je konec, teď je mou hlavní prioritou Katy!" snažil jsem se od ní odtrhnout ale zarazila mě.
"Jasně ale ona jaksi nemá zájem!" Ty slova mě zarazila. Měla pravdu vždyť mi to Katy sama před chvílí řekla, že u ní nemám šanci. Chris mě chytla za tvář a vášnivě políbila. Polibky jsem jí v menší míře oplácel ikdyž jsem nechtěl. Až jsem přestal. Odtáhl jsem jí od sebe.
"Nechceš na lov?" zeptal jsem se jí a chytil jí za ruku. Odtáhl jsem jí do předsíně a oblékl jsem se. Ona samozřejmě taky. Vyšli jsme ven a já jí jemně chytl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak se dneska vede?

Super 33.6% (71)
Ujde to... 18.5% (39)
Nic moc 16.6% (35)
Děs... 31.3% (66)

Komentáře

1 BellaTS BellaTS | Web | 12. května 2010 v 18:55 | Reagovat

Krásná kapitolka!

2 Izzy Mary Izzy Mary | Web | 12. května 2010 v 21:35 | Reagovat

Taky se mi moc líbí :-D

3 Papája Papája | E-mail | Web | 16. května 2010 v 12:39 | Reagovat

Izzy Mary - máš u mě diplomek :)

4 Nikitka Nikitka | Web | 16. května 2010 v 18:08 | Reagovat

Ahojky...prosím hlásni pro mě http://girl-friends.blog.cz/1005/1-kolo-sonb#komentare jsem tam jako Nikitka děkuju =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama