12. Stará láska nerezaví

28. května 2010 v 20:00 | Lenna |  • Černobílý svět •
Černobílý svět

Část XII. Stará láska nerezaví

KATY
Běhala jsem zoufale po lese a snažila se něco ulovit. Jenže každou zvěř jsem hned vyplašila. Byla jsem opravdu rozpačitá. Jak jsem tak chodila po lese přemýšlela jsem co jsem řekla Peterovi. Chtěla jsem aby jí odmítnul když přišla a přerušila nás. Možná jsem to přehnala. Tak se prostě vrátím a omluvím se mu. Ne to nejde. Přece mu nemůžu nejdřív říct, že ho nechci a pak, že ho … miluji. Ach bože právě jsem si to přiznala. Co mám dělat? Snad má slova nevzal vážně. Teď toho opravdu lituji. Kdyby už nechtěl docela ho chápu, byla jsem na něj opravdu ostrá. Kdyby on řekl to samé mě nechala bych ho. Tak mám jen jednu šanci. Pak ho nechám být a nebo budu sním. Konečně jsem se začala soustředit a ulovila si menší srnu. Chvíli jsem se sní rvala ale pochvíli podlehla jak jinak než mému šarmu lovení. Když jsem přišla do chaty nikdo tam nebyl. Šla jsem tedy do pokoje a zase si vzpomněla na dopis. Chvíli jsem ho hledala až jsem ho našla spadlý za postelí. Vzala jsem ho a přemýšlela jak ho jen poslat. Do města nemůžu né, že by mi to Peter dovolil ale ještě se necítím připravená odolávat vůni lidí. Snad bych mohla poprosit Petera ale nevím jak hodně je na mě naštvaný kvůli tomu jak jsem na něj vyjela. Po chvíli přemýšlení jsem uslyšela hluk ze zdola. Vyšla jsem tedy z pokoje a sestoupila dolů ze schodů. Peter s Christinou zrovna vešly do obýváčku ruku v ruce trochu jsem tak zaraženě stála ale nakonec jsem vyšla zpoza schodů. Peter se naklonil ke Chris a něco jí pošeptal do ucha ona se rozesmála od ucha k uchu a pak ho něžně políbila na tvář. Hned mi bylo jasné, že já jsem u něj skončila otočila jsem se a chtěla se rozeběhnout do pokoje v tom si mě ale nejspíš všimly.
"Katy…mám tedy poslat ten dopis?" zeptal se mě Peter. I se smutkem v duši jsem nahodila milý usměv a otočila se.
"To bys byl moc hodný..víš zrovna jsem o tom přemýšlela" trochu mě zklamalo, že se mi vůbec nepodíval do očí snažila jsem se navázat oční kontakt ale pořád těkal očima sem tam.
"Tak ukaž vezmem ho tam ještě dnes" s odpovědí se podíval na Chris a té se hned vykouzlil na tváři obrovský úsměv "zůstaneš tu Chris?…já s Katy jenom odvezeme ten dopis a hned jsme zpět" počkat tak to jsem nepochopila já a Peter? Chtěla jsem mít námitky jako, že se ještě neovládnu ale Christina mě přeběhla opravdu nevlídným hlasem protestovala.
"Cože? Ty a ta… ta holka?" postavila se do vzteklé pózy a čekala na odpověď.
"Jo já a mimochodem jmenuje se Katy…víš má problémy se sebeovládáním což ty sice taky ale jí chci ochránit. A ty bys jí jen znervózňovala."
Docela mě překvapilo s jakým klidem Peter odpovídá. Nakonec na mě kývnul ať ho následuji a vyšel z místnosti samozřejmě jsem za ním mlčky šla. Christina tam pořád zaraženě stála a vypadala fakt naštvaně.
"Myslím, že to ještě nezvládnu!" Přerušila jsem ticho které vládlo v autě. Sice jsme teprve před chvílí vyjeli ale i ta chvilka mi připadala jako věčnost.
"Ale neboj budu tam s tebou, když tak tě zarazím…prostě nedovolím abys někomu ublížila" Mluvil semnou tak chladně. Měla jsem sto chutí na něj vykřiknout, že ho opravdu miluji ale tak lehké to prostě není.
"Ale já už jsem někomu ublížila"
"Jasně myslím, že už bys neměla myslet na tu ženu..všichni dělají chyby" samozřejmě jsem narážela na něj ale on to musel hned odvrátit.
"Ale já nemyslela jí" cítila jsem, že se na mě podíval ale chtěla jsem to zvládat jako on pořád jsem se dívala z bočního okýnka.
"A koho jako…ublížila jsi ještě někomu jinému?" ach bože dělá jako by to nevěděl ale když to chce slyšet.
"Myslím, že tobě!"
podívala jsem se na něj a hledala útěchu nějaký náznak v jeho ledové tváři, že mi odpouští.
"Jasně, ale já jsem v pohodě" pořád se soustředil na řízení, ikdyž mi odpověděl vůbec se mi neulevilo.
"Ale i tak bych se ti chtěla omluvit a říct ti, že jsem to tak nemyslela…byla jsem jenom naštvaná jinak bych to neřekla" byla jsem opravdu nervózní.
"Proč? Proč si byla sakra naštvaná" v tu chvíli na mě zakřičel a prudce zastavil "nechápu to vždyť jsem ti nic neudělal"
odpoutal se a vyběhnul z auta. Okamžitě jsem se odepnula pásy a vystoupila z auta. Peter se obíral o bok auta a já jsem šla pomalu za ním.
"Omlouvám se" zašeptala jsem a stála opodál. Bála jsem se jeho reakce.
"To je dobrý…jsem v pohodě jenom jsem se naštval"
"To chápu" podívala jsem se na něj a usmála se úsměv mi opětoval a otevřel dveře od auta.
"Tak jedem dal ne? Musíme poslat ten dopis" Oba jsme nasedli do auta a mířili do větší vesnice.
Sice jsem si trochu ulevila. Ale vím, že tímhle jsem nic nevyřešila původně jsem chtěla získat Petera a to se mi nepovedlo takže jsem se vlastně zklamala. Ikdyž ho miluji musím tomu dát čas. Vím, že Chris bude bojovat taky ale
já to jen tak nevzdám.
Těch dvacet minut ve vesnici pro mě bylo opravdu těžkých v některých situacích jsem měla chuť vykašlat se na všechny předsudky a skočit například po té ženské které se nelíbilo jak jí paní za přepážkou vyplnila fakturu.

V chatě mi opět zkazila náladu Christina jakmile jsme vešli do dveří vrhla se na Petera a začala ho zasypávat polibky. V tu chvíli mě opět ovládla žárlivost tak jsem radši šla do pokoje.
Jelikož jsem přes den měla jenom menší srnu přes noc mi vyhládlo. Brzy ráno jsem se tedy vyplížila z chaty na lov. Povedlo se mi ulovit dvě srnčata. Než jsem se vrátila zpět do chaty bylo něco málo po poledni. Byla tam jenom Christina a četla nějakou knížku snažila jsem se jí nevnímat ale ona byla opačného názoru.
"Ahoj Kat…tak kdes byla?" nechápu jak může být někdo tak oprsklý.
"Co ti je do toho?" odsekla jsem jí a pokračovala ke schodům
"Mě nezajímáš ty ale o Petera se bojím…šel tě hledat" otočila jsem se k ní ale to už stála předemnou "ikdyž nechápu proč? Sám mi včera říkal, že je mezi vámi konec" Opravdu mě ty slova zasáhla u srdce. Jestli jí to opravdu řekl tak nemám šanci.
"Ňák ti zmlkla fasád" po těch slovech se opravdu zhluboka rozesmála.
"Co to meleš?" sice jsem tušila co tím sleduje. Chtěla mě jenom naštvat a vyvést z míry.
"No coby když jsi se předtím rozkřičela na chudáka Petera tak si nemohla sklapnout ale teď když stojíš proti konkurentce tak nemáš slov?" Co tím sleduje proti jaké konkurentce. Jasně chce Petera ale takhle se fakt chovat nemusí.
"Myslíš, že ty jsi nějaká moje konkurence? Když budu chtít tak Petera budu mít hned teď!" sice jsem nechtěla útočit zbraněmi jako ona ale chtěla jsem aby mi přestala opakovat jak jsem neschopná. Chtěla ještě něco říct ale do obýváku vstoupil Peter.
"Kate! Hledal jsem tě jak jsi tu dlouho?" Obě jsme mlčky stály a Peter čekal na odpověď.
"Hm Kate tak to dokaž!?" Christina samozřejmě využila situace. Peter sice nechápal co se děje zato Christina čekala co udělám získám si Petera na svojí stranu nebo ne?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 BellaTS BellaTS | Web | 8. června 2010 v 10:38 | Reagovat

Chudák Katy. A už se moc těším na pokračování. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama